2020

2026 2025 2024 2023 2022 2020 2019 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011

2010-2005

        Letošní zdlouhavé rozhodování kam že to vlastně vyrazíme do Českého Středohoří a vůbec kdy vlastně, pak nakonec zvolilo pro letoční rok cestu na Lovoš bez Lovoše ;-). Cestu vymyslel Petr, jako protest na stále stejnou trasu ;-). Letos nás mělo jet opět nejvíce v dějinách a to osm, ale odpadl v den výletu Pavel Bastl, což nás naštvalo. A tak jsme zůstali opět u sedmičky ;-) a bez jeho porce vody a něčeho navíc, ochuzeni tak o počet grogů :-(. Naše trasa tentokráte začíná v obci Radejčín, kde jako první meta nás přivítá rozhledna Radejčín. Vyšli jsme nahoru někteří a pokochali jsme se krásným výhledem za fičení chladného větru a krátce poprvé povařili jak je naším zvykem, tentokráte i s cílem řádného zahřátí ;-). Vyrážíme dál, čeká nás zastavení v Dubčičkách v hospůdce. Ale jaké je naše zklamání, mají ještě zavřeno a tak postupně vyrážíme dál za ves, abychom alespoň povařili a odjedli další pochutiny se zásob. Cestou přes překrásné vyhlídky nad mohutným tokem řeky Labe, ponejpr míjíme tu, jenž se jmenuje Václava Krčila, pak o kousek dál zase Mlynářův Kámen a vyhlídky Skalky a na úplném konci trasy vše zakončí Skály nad Váňovem, ze kterých je výhled na mizející Labe k severu. Impozantní krásné scenérie, to vše nabízí oblast Porta Bohemica. Zpáteční trasa z vyhlídky je zvolena ta nejbližší a nejrychlejší, silnicí dolů a pak po strmé nechozené naučné stezce do stanice vlaku. Po celý den na naše přestávky ladíme chybějící vodu k poměru rumu a tak prostě byly drinky silnější a naše kroky poněkud nejistěšjí ;-). I po masu dychtivé krky ;-) jsme se zásob také letos uspokojily ;-), bylo toho dost. Vše hravě tedy jsme zvládli, trasa nebyla zase tam náročná a tak bez problémů dorazili za soumraku do cíle - Dolní Zálezly. Zpáteční vlak, courák který jel za pár minut, byl akorát a odvezl nás až do Prahy. Počasí nám přálo, chladno sice bylo ale nepršelo ;-). (TK)

Uskutečněno: 8.2.2020

Nachozeno: 14 km

(TK) 2020